Vítám vás v historii na kolejích.

Tendr lokomotivy

4. ledna 2010 v 19:04 | Guláš |  Parní lokomotiva
Tendr lokomotivy
Pracovní zásoby paliva a vody se již od počátků parního provozu umísťovaly nejčastěji na přívěsném kolejovém vozidle - tendru. Jeho velikost rostla úměrně s výkonem lokomotivy. U našich lokomotiv se zásoby vody v tendru pohybovaly od 3 do 35 m3 a zásoby uhlí od 1.5 do 20 m3. V zahraničí, zejména v USA, měly tendry zásoby vody až 90 m3 a uhlí až 50 m3.
Typický tendr parní lokomotivy (obr. 1) má tyto hlavní části: spodek, jehož základem je rám (1) s dvojkolími a ložisky (2) a s odpružením (3); vodojem (4), nádrž na palivo - uhlák (5) a dále skříně pro nářadí a provozní materiál (6), popř. šatníky. Podvozky (7) byly obvykle dvounápravové, otočné. Dvojkolí tendru měla vnější ložiskové čepy, U starších tendrů byla ložiska kluzná, u novějších valivá. Odpružení tendru bylo řešeno listovými pružnicemi a vahadly, u některých podvozků šroubovitými pružinami nebo kombinací obou typů pružnic. Spojení tendru s lokomotivou bylo zpravidla provedeno třemi tuhými spojkami (8) a odpruženo listovou pružnicí (9) a dvěma nárazníčky (10). Zadní část tendru byla vybavena obvyklými nárazníky a šroubovkou jako předek lokomotivy. Na zadní části tendru byly většinou skříně na nářadí (11) a pomocný materiál. Někdy se nad tuto skříň umísťoval ještě vzduchojem. V čele tendru byla upravena stěna s dvířky nebo s otvorem se svisle posuvným uzávěrem a plošina - lopatník (12) pro nabírání uhlí lopatou. Starší tendry měly nýtovanou konstrukci, novější byly svařované. Tendr měl plnicí a průlezné otvory (13) a spojovací vodní potrubí (14) z vodojemu k napáječům a u tendrů s nádržemi pro uhelný prach nebo pro mazut přívodní potrubí paliva (14a) k topeništi. U dvou a třínápravových tendrů byl vnější plechový rám, u podvozkových tendru jej tvořila konstrukce z profilových nosníků, nebo u tendru typu Vanderbildt bezrámová, samonosná konstrukce vodojemu (obr. 2a - tendr pro topný olej řady 930.3).
Tendry lokomotiv s velkými rošty v topeništi byly vybaveny mechanickým přikladačem uhlí (obr. 2b). Skládal se ze žlabu s drtičem (15), z převodové skříně (16), z dvojčitého parního stroje s hnacím hřídelem (17), ze šnekového dopravníku (18), z teleskopické komory (19), z výtlačné komory (20), z rozmetací desky s tryskovou skříní (21), z rozváděče páry s regulačními ventily (22), z trojitého tlakoměru (23) a z mazacího lisu (24). Tendry lokomotiv vytápěných topným olejem nebo uhelným prachem měly upravenou konstrukci zásobníku paliva (obr. 2a).
U posunovacích lokomotiv a u lokomotiv místních a příměstských drah se umísťovaly zásoby paliva a vody přímo na lokomotivě. Tyto stroje se označovaly jako tendrové lokomotivy (tendrovky). Objem uhláků našich tendrovek býval 1 až 7 m3 a vodojemů 2 až 15 m3. Uspořádání uhláku a vodojemů bylo konstrukčně řešeno tak, aby váha provozních zásob byla rovnoměrně rozložena na nápravy lokomotivy. Oddělené vodojemy po stranách kotle a za budkou strojvedoucího byly mezi sebou spojeny komunikačními rourami. Zejména u menších tendrových lokomotiv - zvláště průmyslových - býval plechový rám přímo konstruován jako vodojem. U tendrovek v USA i jinde v cizině se konstruovaly vodojemy na vrchní části válcového kotle jako tzv. sedlové nádrže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Brettbot Brettbot | E-mail | Web | 17. března 2017 v 16:10 | Reagovat

wh0cd291356 <a href=http://viagraprice2017.com/>viagra</a>

2 johhnyget johhnyget | E-mail | Web | 12. července 2017 v 16:45 | Reagovat

nguw9cym8oxv1ztcmi

<a href="http://google.us">google</a>

<a href=http://google.us>google</a>

ue9o7uhn25vpsfvmpa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama